Včela medonosná ( Apis mellifera )                     

Vědecká klasifikace, kmen:členovci, třída:hmyz, řád:blanokřídlí, podřád:štíhlopasí, čeled:včelovití, rod:včela, binomické jméno Apis mellifera.

Matka - je největší včela v kolonii (asi 20-25 mm). Má hladkou neosrstěnou hrud a velmi dlouhý, postupně se zužující zadeček. Panenská neoplozená matka má hrud osrstěnou stejně jako ostatní včely,ale její družina jí chloupky svou neustálou péčí odstraní.

 Trubec - měří (asi 15-17 mm) je statný s objemným zadečkem. Má velké oči,které se setkávají uprostřed hlavy.

Dělnice - jsou nejmenší včely v ulu, měří (asi 12-14 mm) stavbou těla se podobají víc matce než trubci. Většina včel ve včelstvu jsou dělnice.

Matka produkuje feromon,který dělnice z matky olizují a předávají si ho dál jedna druhé. Pokud nebude matka ve včelstvu tak zjistí, že je osiřelé a začne zakládat nouzové matečníky.

Trubec je včelí sameček. Trubci se líhnou z neoplozených vajíček a nemá žihadlo.  Žijí zpravidla jen v letním období a muže jich bít několik set až pár tisíc. Na konci léta jsou trubci vyhnáni z ulu.

Včelí dělnice jsou to samičky, které mají nevyvinuté pohlavní or

gány. Líhnou se z oplodněných vajíček a v hlavní snušce se jich v ulu nachází 30 000- 50 000 dělnic, v době zimního klidu 10 000- 20 000.

Dělnice se líhnou 21. den. Po vylíhnutí se z nich stávají na 3 dny včely čističky, jejichž ukolem je vyčistit bunky a připravit je matce k zakladení. 4 až 6. dne, se stávají krmičkami a jejich ukolem je starat se o larvy. 6 až 12.dne mají za ukol krmit matku mateří kašičkou. 12 až 21. dne se z dělnic stávají stavitelky, které staví plástve. V následujícím stádiu vývoje se ze stavitelek 18. dne stávají strážkyně česna a nakonec od 21. dne se z dělnic stávají létavky. Létavky nosí do ulu potravu a vodu. Délka života včely závisí na výživě a množství práce. V době snušky se dělnice dožívají 30-40 dnu. V době zimního klidu to muže být i 6-8 měsícu.